Sdílet
Podle odborníků je totiž neodolatelná touha po cukru v závěru dne často čistě biologickým signálem. Vaše tělo se vám snaží říct, že jeho energetický management je v troskách. My se podíváme na to, proč se „cukrový kolotoč“ roztáčí, jakou roli v tom hraje skrytý stres a proč i papírově zdravý člověk může mít rozhozený metabolismus, aniž by o tom věděl.
Past jménem „cukr nalačno“
Mnoho lidí žije v falešném pocitu bezpečí, protože jejich poslední krevní testy u obvodního lékaře dopadly v pořádku. Jenže ranní měření glykémie nalačno je jen statický snímek v čase. Jak upozorňuje Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna, realita během dne bývá mnohem divočejší. „Chuť na sladké se typicky objevuje u lidí, u nichž během dne dochází k opakovaným výkyvům krevního cukru,“ vysvětluje Horáková.
Zrádné je, že i lidé s normálním cukrem nalačno mohou zažívat drastické propady (hypoglykémie) po jídlech bohatých na rychlé sacharidy. Tělo pak na tento pád reaguje panikou a vysílá signál k okamžitému doplnění paliva, nejčastěji formou neovladatelné chuti na sladké právě ve večerních hodinách, kdy už je naše kognitivní kontrola oslabená únavou.
Kortizol a dopamin je chemie, která vás ovládá
Proč ale ta chuť graduje právě po setmění? Do hry vstupuje stresový hormon kortizol. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu, způsobená pracovním tempem nebo nedostatkem spánku, prokazatelně narušuje citlivost buněk na inzulin. Stresový cyklus opravdu přímo pohání kolísání glykémie.
Když se k tomu přidá večerní pokles „hormonů pohody“, tedy dopaminu a serotoninu, mozek začne intuitivně hledat nejrychlejší cestu k odměně. Sladké jídlo jejich uvolňování krátkodobě stimuluje. Večerní mlsání je tedy často nevědomou formou samoléčby vyčerpaného organismu.
Nejčastější chyby, které rozkolísají váš vnitřní kompas
Zkušenosti lékárníků z praxe ukazují, že úprava základních návyků má často větší efekt než samotné zakazování si sladkostí. Mezi hlavní viníky patří:
Vynechávání snídaně nebo oběda: Tělo pak v druhé polovině dne dohání energetický deficit.
Strava s převahou rychlých sacharidů: Sladké pečivo nebo slazené nápoje k snídani vyvolají prudký vzestup inzulinu, který cukr srazí příliš nízko.
Nedostatek bílkovin a vlákniny: Právě tyto složky, na které klade důraz i Potravinářská komora ČR, fungují jako „brzda“ vstřebávání cukru.
Jak zjistit, jak na tom skutečně jste?
Pokud máte podezření, že za vaším mlsáním stojí metabolismus, nemusíte hned běžet do ordinace. Moderní lékárenství nabízí cesty, jak si udělat základní zdravotní orientaci v pohodlí domova.
Zkuste domácí testy na glukózu. Pomohou odhalit okamžité výkyvy po konkrétním jídle. Pokud chcete ještě lepší povědomí o vašem zdraví, nechte si udělat vyšetření dlouhodobé glykémie (HbA1c). Toto laboratorní vyšetření, dostupné bez doporučení lékaře, ukáže průměrnou hladinu cukru za poslední 2–3 měsíce. Je to mnohem přesnější ukazatel než jednorázový odběr nalačno. „Lékárník vám pomůže zvolit vhodný typ testu a výsledky zasadit do souvislostí s vaším jídelníčkem a denním režimem,“ doplňuje Mgr. Horáková.
Strategie pro klidné večery
Aby se vaše spíž nestala bitevním polem, zkuste tyto kroky:
Zvyšte příjem vlákniny: Využívejte lokální kořenovou zeleninu, luštěniny a celozrnné produkty. Vláknina zpomaluje vzestup glykémie.
Bílkovina v každém jídle: Ryby, vejce nebo poctivé mléčné výrobky (třeba z Valašska) vás nasytí na mnohem delší dobu.
Hořčík a chrom: Tyto minerály hrají klíčovou roli v metabolismu cukrů. Jejich nedostatek je v české populaci poměrně běžný.
Pamatujte, že cesta k ovládnutí chutí nevede přes pevnou vůli, ale přes stabilní hladinu krevního cukru. Jakmile přestanete své tělo trápit horskou dráhou inzulinu, zmizí i potřeba večerního „dojídání“.
