Za přibíráním může stát i efekt svatozáře: Výzkum objasňuje, proč nás pocit správné volby nutí jíst více

Zelené logo s listem, certifikační značka nebo slovní spojení evokující přírodu a čistotu v nás často vyvolávají pocit správné volby. Tento pocit však neovlivňuje pouze samotné rozhodnutí o nákupu, ale i následné chování při konzumaci. Výzkumy ukazují, že potraviny vnímané jako zdravější nebo etičtější posuzujeme méně kriticky, a to nejen z hlediska složení, ale i z hlediska množství, které si dovolíme sníst. Vzniká tak situace, kdy se naše snaha o „lepší“ stravování neprojeví automaticky v umírněnější konzumaci.

Halo efekt jako mentální zkratka

Zásadní roli v tomto procesu hraje takzvaný halo efekt, tedy efekt svatozáře. Tento pojem zavedl už na počátku 20. století americký psycholog Edward Thorndike, když si všiml, že lidé mají tendenci hodnotit celek na základě jediné výrazné vlastnosti. Pokud je tato vlastnost pozitivní, přenáší se její hodnocení i na další, s ní přímo nesouvisející rysy. V kontextu potravin to znamená, že informace o ekologickém původu, šetrném zemědělství nebo absenci tuků a cukrů může v našem vnímání automaticky „obarvit“ celý produkt, včetně jeho nutričních vlastností.

Mozek si tímto způsobem vytváří zjednodušený mentální model: bio, případně „eco“ je rovno zdravé, zdravé je rovno bezpečné a bezpečné nevyžaduje stejnou míru kontroly. Nejde o vědomé rozhodnutí ignorovat informace na obalu, ale o posun v jejich subjektivní důležitosti. Nutriční tabulka, která by u konvenční potraviny vzbudila obezřetnost, jen je u domněle lepšího výrobku čtena s menší naléhavostí nebo vůbec.

Health halo effect: když zdraví působí klamně uklidňujícím dojmem

Právě této dynamice se věnuje pojem health halo effect, tedy specifická podoba halo efektu vztahující se ke zdraví. Řada behaviorálních studií ukázala, že potraviny označené jako „bio“, „light“ nebo „bez přidaných látek“ jsou systematicky považovány za méně kalorické, než ve skutečnosti jsou. Výzkumy týmu kolem profesora Briana Wansinka z Cornellovy univerzity ukázaly, že účastníci experimentů podhodnocovali energetickou hodnotu těchto výrobků v průměru o 15 až 20 procent, přestože složení bylo totožné s konvenční verzí. Zároveň u nich docházelo ke konzumaci větších porcí, právě proto, že produkt byl vnímán jako méně rizikový.

Důležité je zdůraznit, že nejde o vlastnost samotných biopotravin, ale o způsob, jakým lidský mozek interpretuje symboly. Označení bio funguje jako silný kontextový signál, který ovlivňuje očekávání, pocit sytosti i následné hodnocení vlastního chování. Lidé mají po konzumaci „zdravějších“ potravin tendenci hodnotit své stravování pozitivněji, i když celkový energetický příjem zůstává stejný nebo se dokonce zvyšuje.

Morální licence a pocit správné volby

Na tento efekt často navazuje další psychologický mechanismus známý jako moral licensing, tedy morální sebepotvrzení. Volba biopotravin může u části spotřebitelů posilovat pocit, že jednají odpovědně, ať už vůči vlastnímu zdraví, nebo vůči životnímu prostředí. Tento pocit „dobré volby“ pak může vést k uvolnění sebekontroly v dalších rozhodnutích, například v ochotě sníst větší porci, dopřát si sladký dezert nebo vynechat plánovanou fyzickou aktivitu. Nejde o vědomé ospravedlňování, ale o podprahový proces, v němž mozek vyhodnocuje předchozí chování jako pozitivní bilanci.

Z nutričního hlediska se však realita nemění. Organický původ surovin nemá vliv na energetickou hustotu potraviny. Bio sušenka s třtinovým cukrem a tukem má pro metabolismus sacharidů a inzulinovou odezvu srovnatelný dopad jako její konvenční varianta.

Produkční metoda není totéž co dietní hodnota

Právě zde je klíčové rozlišit mezi ekologickou a nutriční rovinou. Ekologické zemědělství přináší nesporné benefity v podobě vyšší biodiverzity, menší chemické zátěže půdy a často i vyšších etických standardů chovu. Některé analýzy navíc poukazují na vyšší obsah určitých antioxidantů v bioproduktech. Tyto skutečnosti však neznamenají, že by biopotraviny byly automaticky dietní nebo vhodnější pro regulaci tělesné hmotnosti. Energetická hodnota zůstává dána poměrem makroživin, nikoli certifikátem.

Bio jako etická volba, nikoli nutriční zkratka

Pokud se spotřebitel naučí vnímat bio jako etickou a environmentální volbu, nikoli jako záruku „beztrestné“ konzumace, mizí riziko, že se stane obětí vlastních kognitivních zkratek. Skutečná nutriční gramotnost nespočívá v odmítání biopotravin, ale v pochopení, že žádný symbol na obalu neruší základní fyziologické zákony. Zdraví je výsledkem dlouhodobé rovnováhy mezi kvalitou surovin, celkovým energetickým příjmem a životním stylem. A právě tuto rovnováhu má smysl chránit před svatozáří, která nad regály supermarketů svítí někdy až příliš jasně.