Střevo je osídleno biliony bakterií, virů a dalších mikroorganismů, které souhrnně tvoří střevní mikrobiom. Jeho složení ovlivňuje nejen práci těla se serotoninem a dopaminem a tedy regulaci nálady, podle studie z roku 2022, která proběhla pod taktovkou profesora Johna Cryana z University College Cork v Irsku, má dokonce i přímý vliv na hladinu stresových hormonů. To bylo doloženo na vzorku laboratorních myší.

U těch, které podstoupily důkladnou střevní desinfekci, se objevila vysoká hladina kortizolu, zatímco u vzorku, do jehož stravy byla záměrně přidávána probiotika, k vyšší míře stresu nedocházelo. Vliv probiotických suplementů byl následně potvrzen i u člověka. Výsledky ukázaly, že lidé užívající probiotika po dobu šesti týdnů zaznamenali výrazné zlepšení nálady a snížení stresu ve srovnání s kontrolní skupinou. Tento výzkum tak podporuje teorii, že probiotika mohou být účinnou podporou při léčbě stresových stavů a depresí.

Střeva a mozek jako spojené nádoby

Vliv konkrétních potravin bohatých na probiotika a prebiotika a jejich přímý vliv na činnost nervové soustavy je stále předmětem výzkumu. Zatím se například ví, látka s názvem butyrát, mastná kyselina s krátkým řetězcem, která se tvoří fermentací vlákniny ve střevě, ovlivňuje nervovou soustavu. Hraje například zásadní roli při snižování zánětu v mozku, což je spojováno s nižšími úrovněmi deprese a kognitivních poruch.

Obecně se však doporučuje do jídelníčku zařazovat tzv. psychobiotika. Jde o fermentované výrobky (např. kimchi, kefír, kysané zelí). Též se doporučuje dbát na dostatečný příjem vlákniny. Ovoce, zelenina a celozrnné produkty totiž podporují růst prospěšných bakterií, které vytvářejí již výše zmíněný butyrát.

Minimálně jogurt denně

Mezi nejbohatší zdroje probiotik patří jogurty s živými kulturam Lactobacillus a Bifidobacterium. Kefír, fermentovaný mléčný nápoj, je také bohatým zdrojem různých probiotických mikroorganismů. Dále sem patří kimchi a kysané zelí, tradiční fermentované zeleniny, které podporují střevní mikroflóru a celkovou imunitu. Zajímavým zdrojem jsou také kombucha (fermentovaný čaj) a fermentované sójové produkty jako miso či tempeh, které obsahují specifické mikrobiální kultury s psychobiotickými vlastnostmi.

Náhrada antidepresiv?

Poslední výzkumy otevírají dveře pro nové postupy léčby duševních poruch založené na modifikaci mikrobiomu. Psychobiotika by se tak do budoucna mohla stát významnou součástí léčby úzkostných poruch a depresí, a to jako doplněk ke klasickým antidepresivům.