Televizní seriály střídá jídlo! Sledování vaření vede na poli zábavy

Podle výzkumu společnosti Snap Inc. a agentury IPG Magna, který citoval server eMarketer, jsou receptová videa vůbec nejoblíbenějším typem influencer obsahu – sleduje je více než polovina uživatelů sociálních sítí po celém světě.  V USA pak podle dat společnosti Chicory používá recepty z internetu až 91 % spotřebitelů a tento podíl roste napříč generacemi. Sítě tak přestaly být jen inspirací – pro mnoho lidí jsou dnes hlavním zdrojem, kde hledají nápady, co uvařit. A jak ukazují nové průzkumy, u generace Z se jídlo stalo doslova vizuální kulturou.

Nejmladší publikum si z vaření udělalo zábavu a společenský moment. Průzkum Publicis Commerce z léta 2025 zjistil, že 72 % mladých bere inspiraci na jídlo primárně ze sociálních sítí a více než dvě pětiny už nakoupily ingredience přímo na základě videa. Instagram uvádí, že food obsah sleduje 75 % uživatelů, TikTok dokonce 84 %. Je to logické – platformy dávají jídlu přesně to, co potřebuje: barvy, pohyb, hudbu a okamžitou odměnu v podobě lajků. Z obyčejného receptu se tak stává virální show, která kombinuje chuť, estetiku a emoce.

Recept, který vypadá skvěle, ale ne vždy funguje

Na otázku, jestli tyto recepty skutečně fungují, už ale odpověď tak jednoduchá není. Akademické studie, například „Biased Bytes: On the Validity of Estimating Food Consumption from Digital Traces“, ukazují, že jídla sdílená na sítích neodrážejí reálnou konzumaci. Většina příspěvků na sociálních sítích ukazuje spíš to, co působí na pohled neodolatelně – vysoké dorty, rozteklé sýry, lesklé omáčky. Jenže v běžných kuchyních se takové jídlo objevuje jen výjimečně. Lidé sdílejí hlavně to, co dobře vypadá, ne to, co skutečně vaří každý den.

Fenomén „food-porn“, popsaný už v odborné literatuře, vysvětluje, že vizuální stimulace jídlem aktivuje podobná centra odměny jako skutečná konzumace. Jinými slovy – mozek reaguje na obraz stejně silně jako na chuť. V praxi to znamená, že mnoho „insta-receptů“ má k reálné kuchyni daleko. Chybí přesné teploty, doby pečení, nebo se používají odhady místo měření. Rychlý střih a vizuální efekt mají přednost před technologickým postupem. To, co je ideální pro algoritmus, už ale není ideální pro těsto, maso nebo omáčku.

Obrat k realitě: tvůrci, kteří vaří poctivě

Na druhé straně se objevují i tvůrci, kteří se snaží trend obrátit. Profesionální kuchaři či food vědci dnes využívají Reels nebo Shorts k edukaci – ukazují, proč těsto potřebuje odpočívat, jak funguje Maillardova reakce nebo proč nelze míchat olej a vodu. Takový obsah má sice méně virálních výbuchů, ale zato vysokou důvěryhodnost. V tom spočívá nová rovnováha: buď jdete po efektu, nebo po realitě.

Česká republika: součást globální kuchyně

Přestože chybí přesná čísla, indicie naznačují, že Česko je součástí světového proudu. Sociální sítě používá kolem 77 % populace a průměrný Čech na nich tráví přes hodinu denně. To znamená, že potenciál pro receptový obsah je obrovský – a je vidět i v praxi. České food profily, od domácích pekařů až po influencery, kteří testují virální recepty z TikToku, mají tisíce sledujících a dokážou spustit trendy i v mainstreamu. Klasickým příkladem je „pečená feta“, která se během pár týdnů objevila ve stovkách českých domácností.

Evropa jde stejným směrem

Podle britské zemědělské organizace AHDB používá 70 % mladých lidí ve Velké Británii sociální sítě jako hlavní zdroj inspirace pro vaření. Server Euronews letos upozornil, že sociální média a umělá inteligence formují gastronomii stejně silně jako reálné kuchařské školy. Na trend reagují i značky, které své produkty rovnou spojují s krátkými receptovými videi. Evropa tak sleduje stejný posun jako USA – od kuchařek k krátkému, vizuálně řízenému obsahu.

Kde je hranice mezi inspirací a iluzí

Na jedné straně sociální sítě přinášejí lidem odvahu zkusit něco nového, vařit z exotických surovin nebo si prostě zlepšit náladu u obrazovky. Na straně druhé vytvářejí iluzi dokonalosti, která s běžnou kuchyní nemá mnoho společného. Psychologové upozorňují, že stejně jako u fitness či krásy se i u jídla může objevit frustrace z toho, že „to nevypadá jako na videu“.

Možná by tedy bylo fér začít rozlišovat mezi obsahem, který inspiruje, a tím, který pouze hypnotizuje. Dobré video by mělo ukazovat nejen výsledek, ale i reálný proces – s chybami, trpělivostí a časem, který si vaření vyžaduje. Trend virální kuchyně je fascinující, ale stejně jako každá vizuální kultura potřebuje rovnováhu.