Sdílet
Češi neodmyslitelně spojují léto s chutnými nakládačkami, ale překvapivě se jejich objem pěstování na jižní Moravě rapidně snižuje, jak uvedl iRozhlas již před dvěma lety. Jak je možné, že plodině, kterou máme tak rádi, chybí odbytiště?
Je ale i možné, že čím dál častější stahování okurek v zahraničí z trhu zvyšuje naši nejistotu?
Češi patří mezi národy, pro něž jsou okurky nakládačky kulinářským symbolem léta i české tradice. Zatímco v zahrádkách i kuchyních jejich obliba trvá, pole jihomoravských pěstitelů se proslulé nakládačky stále častěji mění na jiné plodiny. Zatímco ještě před dvaceti lety je zemědělci sklízeli z více než 600 hektarů polí, v roce 2023 byla tato plocha ani ne poloviční. Jak tehdy uvedl pro Český rozhlas viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček, problém je odbyt. „Pokud tady nebude český zpracovatel, tak je minimální šance pro udržení oboru. Není problém to vypěstovat, ale prodat.“
Konzervárna Pika Bzenec, coby dlouholetý odběratel moravských pěstitelů, na konci roku 2023 zavřel. Přestože receptura znojemských okurek zůstala zachována, přesunula se ale mimo Českou republiku a výkup zeleniny jinam do střední a západní Evropy.
Statistika ukazuje tvrdý trend. Osevní plocha, sklizeň i hektarové výnosy u nakládaček trvale klesají již od roku 2002, s jedinou výjimkou v roce 2005. Zatímco salátové okurky se drží stabilně (např. sklizeň okolo 4,5 tisíce tun vs. 2,9 tisíce tun u nakládaček), hektarové výnosy jsou výrazně vyšší u salátovek (36 t/ha) než u nakládaček (11 t/ha).
Stav pěstování okurek v Česku a EU
Regionální data potvrzují dlouhodobý pokles zájmu o pěstování nakládaček. Osevní plocha, sklizeň i výnosy klesají už od roku 2002, bez výrazných výjimek. Tento trend není výjimečný jen u nás, s podobným problémem se potýkají i němečtí pěstitelé.
I v Německu – jedné z evropských potravinových velmocí – klesá plocha pěstování nakládaček, přesto ale země zůstává jejich největším dovozcem v Evropě. Ministerstvo zemědělství eviduje meziročně 7% pokles oproti roku 2018, vinou rostoucích nákladů na energii a mzdových tlakům uvedl portál Hortidaily.
Celkově pak evropský trh s nakládačkami dlouhodobě roste – objem trhu má dlouhodobě růst o 1–2 % ročně, hodnota dokonce o 3–4 %. Evropské trhy lákají zdravé konzervované alternativy v obalech jako sklo, také proto, že trend zdravého občerstvení roste. Česko bylo šestým největším dovozcem – 12,600 tun v roce 2023, trend mírného růstu zásob (0,7 % ročně), dodávají převážně Německo (63 %), Slovensko (10 %) a Turecko (10 %), jak uvedl portál CBI.
Proč okurky mizí?
Pěstitelé mají často problém najít odbyt. Fragmentace trhu a nutnost konkurovat zahraniční produkci dále oslabují naše domácí pěstování. Navíc Morava čelí podobným tlakům jako jiné evropské země: rostoucí náklady na energie, práci a závlahy, které jsou u náročných plodin jako okurky klíčové, způsobují, že pěstitelé zvažují přechod na méně náročné plodiny.
Již zmíněné stahování okurek z trhu není naštěstí známkou českého trhu, ale opakované poskytuje trh zámořský, jak píše i letos deník HuffPost. Přitom stahování okurek z trhu není způsobeno pouze tím, že by okurky byly špatné.
Minulé roky přinesly několik případů stažení kontaminovaných okurek ve světě, zejména kvůli salmonelám – například v USA pocházel původ z Mexika či Floridy. Podle téhož zdroje došlo vloni v prosinci k rozsáhlému stažení okurek potenciálně nakažených salmonelou, které již byly distribuovány do mnoha států USA. Letos v létě se to opakovalo: v květnu byl další výskyt salmonely přisouzen okurkám a byl spojen s případy onemocnění ve 21 různých státech. Jak uvádí HuffPost: „V obou případech byly okurky použity a distribuovány v řadě sekundárních produktů, jako jsou hotové saláty a zeleninové mísy, takže Úřad pro kontrolu potravin a léčiv musel stáhnout z prodeje celou řadu různých produktů z různých obchodů, včetně velkých řetězců jako Walmart a Kroger.“
Studie z roku 2013 ukázala, že slámou mulčovaná půda udržuje o 19–21 mm více půdní vlhkosti do hloubky 1,2 m než půda bez pokrytí – což může zásadně ovlivnit výnosy okurek při nedostatku závlah, píše web Agris.
Další vědecký výzkum studoval vliv snížené závlahy (85–90 % běžného množství) a různých termínů sklizně na nutriční kvalitu nakládaček. Zjistil, že obsah fenolů (antioxidantů) se výrazně nemění, což potvrzuje jejich stabilní nutriční hodnotu i při omezené vodě.
Co bude s nakladačkami?
Češi bez okurek nakládaček být nemohou, ale hlavní pěstitelský region – jižní Morava – čelí zániku produkce. Příčinou jsou ekonomické tlaky: vysoké náklady, mizící zpracovatelé, nízké výnosy a silná zahraniční konkurence. Přesto evropský trh roste a Česko může profitovat z rostoucí poptávky po zdravých, ekologicky balených produktech, pokud dokáže vytvořit silnější domácí zpracovatelský i odbytový řetězec.
Domácí studie o půdních vlhkostech, závlaze a nutriční kvalitě potvrzují, že je plnohodnotné pěstování možné i za klimatických výkyvů – stačí kombinace šetrné agrotechniky, moderních metod a stabilních odbytových partnerů.
Takže pokud máte nakládačky doma, běžte si hned jednu dát!
