Sdílet
Na první pohled to vypadá to lákavě. Dřevěný stánek jako z pohádky, v něm usměvavý „farmář“ a rajčata, která voní jako z babiččiny zahrádky. Jenže skutečnost může být o dost jiná. Mnozí prodejci na trzích klamou a vy si pak domů nesete zeleninu, která má k čerstvosti daleko. Jak ji bezpečně odhalit?
Farmářské trhy v Česku zažily v posledních letech boom. Lidé věří, že kupují lokální, zdravé a čerstvé potraviny. Jenže zatímco někteří prodejci skutečně nabízí úrodu ze své zahrady, jiní jen přebalují zboží ze supermarketu, nebo prodávají ovoce, které má do čerstvosti daleko. V praxi to znamená třeba mrkev z velkoskladu s trochu hlíny navrch, aby vypadala jako „domácí“. Tento problém ale není samozřejmě jen problém naší české kotliny.
Píše o ní i magazín Huffington Post. „Jahody v prosinci nebo rajčata v únoru? To je varovný signál, pokud navštěvujete trh, kde prodávají pouze lokální producenti,“ říká Kim Hutchinson, výkonná ředitelka Virginia Farmers Market Association a dodává: „Je to pravděpodobně známka toho, že prodejce produkt sám nepěstuje a není v tomto ohledu transparentní.“
Sezónnost však není jediným měřítkem. Klimatické změny a nové pěstitelské postupy změnily situaci na farmářských trzích. Nalezení zralých rajčat nebo bobulovin „příliš brzy“ mohlo být kdysi varovným signálem, ale dnes může znamenat, že farmář investoval do tunelů, které ohřívají půdu a sazenice, nebo že se místní klima oteplilo, říkají oponenti.
„Zákazníci se často nechají zmást estetikou a tím, že prodejce stojí za dřevěným pultem v zástěře. To ale není záruka kvality. Důležitější než tvář prodavače je to, jak zelenina vypadá, jak voní a jaká je její textura,“ říká nutriční poradce Martin Kašák. A radí, jak poznat, že zelenina není nejčerstvější.
Na co si dát pozor: čich, dotek a nelogická sezóna
Začněte u základních smyslů. Například u rajčat – ta by měla být pevná, ale ne tvrdá jako kámen. Pokud jsou změklá nebo s tmavými skvrnami u stopky, mohou být přezrálá nebo začínající plesnivět. U mrkve si všímejte vrásčitosti, která je známkou dehydratace. Salát by měl být křehký a svěží, ne gumový nebo zavadlý.
Dalším znakem je i to, když produkt vypadá příliš „voskově“ – jako filmová dekorace. Pokud máte pocit, že je ovoce nebo zelenina pokryta nepřirozenou vrstvou, mohlo být zboží zakoupeno ve velkém množství za účelem dalšího prodeje. Jak uvádí Huffpost, „hyperleštěný vzhled je podle ní obzvláště častý u bobulí. „Nevypadají v tom obalu trochu příliš dokonale? Všechny jsou stejné velikosti, nikde není ani smítko špíny? Produkty z menších farem se liší velikostí i barvou,“ dodává Erin Mann.
Další stopka? Neobvyklá nabídka v nesprávnou dobu. Když uprostřed října najdete na českém trhu nepoškozené jahody a broskve, mějte se na pozoru. Mohou být z dovozu, takže leckdy i z minulého týdne. „Nabídka by měla odpovídat sezóně,“ doplňuje Kašák.
A co triky s ledem nebo vlhkým rozprašovačem? Zdánlivě čerstvé listy nebo bylinky mohou být uměle „oživené“ právě vodou. Tím ale maskují fakt, že sklizeň proběhla klidně i před týdnem.
Staré ovoce skrývá nebezpečí: plesnivění a ztráta výživy
Není to jen o chuti. Stará nebo špatně skladovaná zelenina a ovoce mohou ztratit většinu vitamínů a antioxidantů. Článek v BBC například říká, že špenát skladovaný déle než 5 dní při pokojové teplotě ztrácí až 75 % vitaminu C.
U některých druhů ovoce, jako jsou měkké plody – maliny, jahody, borůvky, hrozí také vznik plísní, které mohou produkovat mykotoxiny.
Všechna tato rizika jsou u nás kontrolována, ale i tak je dobré mít se na pozoru. Jak uvádí vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Prof. MVDr. Jiří Ruprich, Csc. Státní zdravotní ústav (SZÚ), „specializované mykologické vyšetření bylo zaměřeno zejména na popis a charakterizaci nebezpečí výskytu toxinogenních vláknitých mikroskopických hub neboli toxinogenních plísní. Ty jsou totiž v potravinách zdrojem plísňových jedů – mykotoxinů. Tyto jedy produkované plísněmi pak po konzumaci kontaminovaných potravin působí na jednotlivé orgány v lidském těle a jsou původci řady onemocnění. Způsobují zažívací potíže, zatěžují játra, ledviny i imunitní systém, některé z nich jsou prokázanými lidskými karcinogeny, tedy jsou rakovinotvorné.“
Zeptejte se. A dívejte se na ruce
Jedním z jednoduchých triků je ptát se. Jaká odrůda to je? Kdy bylo sklizeno? Kde přesně? Pokud prodejce začne mlžit, nebo se odvolává na „kamaráda z Moravy“, pravděpodobně neprodává vlastní úrodu.
Dalším ukazatelem jsou samotné ruce prodejce. Neměly by vypadat kalo z kanceláře (samozřejmě bráno s humorem).
I trhy mají pravidla, vy zase zdravý rozum
Ačkoli se farmářské trhy tváří jako bezpečný zdroj čerstvých potravin, jejich kontrola není tak přísná jako u kamenných obchodů. Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce se ročně objevují desítky případů porušení značení původu zboží nebo hygienických norem. Výsledky kontrol jsou veřejně dostupné na webu SZPI.
To ale neznamená, že bychom se měli trhům vyhýbat. Jen je třeba používat selský rozum a nenechat se zlákat jen hezky naaranžovanou přepravkou. Čerstvé a poctivé potraviny mají být na trhu standardem, ne marketingovým trikem.
