Každý, kdo vlastní litinový hrnec se smaltovaným povrchem, třeba i od ikonických značek Le Creuset, Fiskars nebo Berlinger nebo Staub, v nichž většinou pečeme naše domácí chlebíky a spoustu jiných dobrot, dobře ví, že jejich cena není zrovna nízká.
Tyto litinové hrnce jsou oblíbené pro svou odolnost, rovnoměrné vedení tepla i estetický vzhled – bývají krásně barevné a jsou plnohodnotným designovým kouskem do naší kuchyně. Ale co když se na vnitřním smaltovaném povrchu objeví škrábance? Jsou jen kosmetickým problémem, nebo varováním?
„Smalt funguje jako ochranná bariéra mezi jídlem a kovovým jádrem hrnce. Pokud je porušený, mohou se do pokrmu dostávat mikročástice kovu – zejména železo. U zdravého člověka to obvykle není problém, ale dlouhodobě to může být nežádoucí,“ vysvětluje technolog a specialista na kuchyňské nádobí Petr Švec.
A právě v tom je rozdíl oproti klasické litině bez smaltu, kde se s kontaktem s kovem počítá. U smaltovaných verzí by však měl zůstat smalt neporušený, jinak ztrácí smysl.
Mikroskopické trhliny, které nevidíme
V mnoha případech není problém v jednom viditelném škrábanci, ale v celkovém opotřebení. Pokud dojde k drobným prasklinám, které ještě nejsou okem viditelné, mohou při pravidelném zahřívání způsobovat uvolňování částic.
A mimochodem, naše maminky měly pravdu: „K poškození smaltu často dochází při použití kovových vařeček nebo příliš silném mytí drátěnkou,“ potvrzuje americká odbornice na domácnost a bezpečnost potravin Mary Campbell pro HuffPost. A pokud se vám do jídla dostane odloupnutý kousek smaltu? Nejspíš se nic nestane a naše tělo ho vyloučí. Ale opakované vdechování nebo pozření mikroskopických částic může být zátěží, zejména pro lidi s citlivým trávením.
Nebojte se, nemusí to být nutně nebezpečné
Podle tohoto výzkumu může v některých starších smaltovaných hrncích dojít i k uvolňování těžkých kovů, například kadmia nebo olova – hlavně pokud nejsou certifikované podle moderních standardů.
To se však týká spíše hrnců vyrobených před rokem 1970 nebo neoznačených výrobků nejasného původu. „Když si kupujete smaltovaný hrnec dnes, je prakticky jisté, že splňuje evropské i americké hygienické normy. Ale problém nastává, když se začne loupat,“ dodává Petr Švec.
A kdy už hrnec vyhodit?
Hrnec nemusíte vyhazovat při každém škrábanci. Pokud je povrch stále rovný a nedochází k loupání, je možné ho dál používat. Ale pokud se smalt odlamuje nebo mění barvu, raději ho přesuňte na vaření mimo jídlo, například pro přírodní barvení látek nebo jako dekoraci, vynikajícně poslouží i jako květináč na terase nebo balkone, kde bude stále dostávat svoji pozornost.
„Lidé se často ptají, jestli můžou takový hrnec použít třeba na zavařování. Tam je ale vysoké pH i teplota, a pokud je povrch porušený, nedoporučuji to,“ dodává Mary Campbell. Pokud litinový hrnec praskne úplně nebo se ze dna začne odlupovat větší část smaltu, je nejvyšší čas investovat do nového.
Co místo toho?
A vy jste se už do této fáze dostali. Pokud hledáte dlouhodobou alternativu, doporučují odborníci klasickou nerezovou ocel nebo čistou litinu bez smaltu. „Nerez se snadno udržuje a při správném používání vydrží dekády. A litina? Ta je nesmrtelná, pokud se správně ošetřuje,“ říká Švec. Na trhu jsou i keramicky potažené hrnce, ale tam je potřeba hlídat kvalitu a značku. U levnějších modelů bývá riziko odlupování ještě vyšší.
Může to být i jako u žen nebo automobilů (samozřejmě s humorem). Ne každý škrábanec znamená konec kvalitního hrnce. Ale pokud se poškození opakuje nebo rozšiřuje, je lepší hrnec vyměnit. Zdraví máme jen jedno a dobrý hrnec vám vydrží celý život. Pokud ho tedy správně používáte „Nádobí by mělo být investicí na desítky let. Ale stejně jako u nožů nebo pánví i tady platí: když se vám něco nezdá, je lepší být opatrný,“ shrnuje Petr Švec.