Sdílet
Dlouhodobé vystavení těla trans-mastným tukům a jednoduchým cukrům vede podle řady výzkumů k pozvolnému rozvoji vnitřního zánětu, který může přispívat k problémům s cévním systémem, narušení imunity a metabolickým poruchám. Jak upozornil The Times, právě tyto tiché, chronické zánětlivé procesy bývají podhodnocovaným faktorem při vzniku aterosklerózy a úbytku kognitivních funkcí, zvláště u lidí ve středním věku.
Konzumace průmyslově zpracované stravy, typické pro fast food, může podle odborné literatury významně narušit ale i rovnováhu střevního mikrobiomu. Dieta s nízkým obsahem vlákniny a naopak vysokým podílem jednoduchých cukrů, nasycených tuků a potravinových aditiv podporuje růst prozánětlivých bakteriálních kmenů a snižuje diverzitu mikrobiálního osídlení střev. Jak shrnuje přehledová studie publikovaná v časopise Nutrients (Zinöcker & Lindseth, 2018), tento posun může vést k příznakům jako nadýmání, zácpa, funkční poruchy trávení a – při dlouhodobém narušení střevní bariéry – i k rozvoji chronických zánětlivých onemocnění střev, včetně IBD.
Metabolické poruchy spojené s konzumací vysoce průmyslově zpracovaných potravin se neomezují pouze na jedince s nadváhou. Klinická studie publikovaná v časopise Cell Metabolism (Hall et al., 2019) prokázala, že i štíhlí účastníci vykazovali výrazně zvýšený kalorický příjem, rychlejší přibývání na váze a známky inzulinové rezistence již po dvoutýdenní expozici ultra-zpracované stravě. Výše zmíněná studie navíc ukázala, že tyto změny nebyly vyvolány rozdíly ve složení živin, ale samotnou mírou zpracování potravin. Tato zjištění potvrzují, že i osoby s normální hmotností mohou být vystaveny zvýšenému riziku metabolických poruch, pokud jejich jídelníček pravidelně obsahuje průmyslově vyráběné produkty s nízkou nutriční hodnotou.
Zatímco v některých zemích je Den nezdravého jídla provázen reklamními kampaněmi a tematickými nabídkami rychlého občerstvení, z pohledu zdravotní prevence představuje spíše důvod k reflexi. Nejde o to, že si jedinec výjimečně dopřeje smažený pokrm nebo sladkost. Problém nastává ve chvíli, kdy se tento typ potravin stává běžnou součástí denního jídelníčku. Pravidelná konzumace ultra-zpracovaných produktů nepředstavuje pouze energetické zatížení, ale vede k narušení regulačních mechanismů organismu – včetně hormonální rovnováhy, integrity střevní bariéry a imunitní stability. Zdánlivě nevinné potraviny tak mohou při dlouhodobém příjmu přispět ke vzniku změn, které nejsou na první pohled viditelné, ale zásadně ovlivňují vnitřní homeostázu.
