Sdílet
Studie, kterou v roce 2019 otiskli v Clinical Epigenetics, naznačila, že kofein ovlivňuje takzvanou DNA methylaci — jednoduše řečeno jde o chemické značky, co řídí, které geny se projeví a které zůstanou spát. Nejvíc se to týká genů spojených s tím, jak tělo zpracovává tuky a cukry. Díky tomu se uvažuje, že káva by mohla pomoct snížit riziko metabolického syndromu nebo druhého typu cukrovky. Jinými slovy, šálek kávy není jen rychlý kopanec energie, ale takový nenápadný „dirigent“, který pomáhá ladit geny směrem ke zdravější rovnováze.
„Poslední velká studie navíc dokazuje, že pravidelné pití kávy v množství 4–6 šálků denně, tedy okolo 200 až 300 mg kofeinu za den, vede k prodloužení života, snížení mortality, oddálení nástupu Alzheimerovy choroby, menší frekvenci cukrovky 2. typu, kardiologických onemocnění a dokonce i některých nádorů,“ vysvětluje docent Kohout v rozhovoru pro TN.cz
A co se v těle vlastně děje, když kávu pijeme? Kofein hlavně stimuluje centrální nervový systém. Zablokuje působení adenosinu — látky, která nám normálně navozuje únavu a ospalost. Proto nás udržuje čilejší a víc ve střehu. Kromě toho zvedne hladinu adrenalinu, takže trochu rozhýbe srdce a povzbudí i svaly. Podle přehledu publikovaného v New England Journal of Medicine (Nehlig, 2016) běžné dávky kofeinu zlepšují pozornost, bdělost i krátkodobou paměť. Účinek nastupuje zhruba během čtvrt hodiny, nejpozději do půl hodiny po vypití.
Pozor na guaranu
Pokud ale pijete velké kelímky z kavárny, je nutno počítat s tím, že obsahují asi dvojnásobek kofeinu, což je nutné započíst – ostatně stejně jako fakt, že nejen káva obsahuje kofein. Zohledněte proto i další nápoje, včetně těch energetických. Kofein běžně najdeme v čaji, kolových nápojích, čokoládě či energetických drincích. Dospívající se často hájí tím, že jejich drink obsahuje jen guaranu, ale guarana je rostlina s vysokým obsahem kofeinu, takže účinek je v zásadě stejný.
A jak je to s jeho návykovostí? Pravda je taková, že na rozdíl od tvrdých drog neohrožuje zdraví v plném slova smyslu, ale mírná závislost vzniknout může. Při pravidelném vysokém příjmu se po jeho vysazení může dostavit bolest hlavy, únava či podrážděnost — většinou dočasné, ale nepříjemné abstinenční příznaky.
Další rozšířený mýtus se týká schopnosti zůstat díky kofeinu dlouho vzhůru. Kofein se vstřebává velmi rychle, a pokud si jej dopřejete v podvečer, může spolehlivě narušit usínání. Totéž platí pro čokoládu, která rovněž obsahuje kofein, byť v menším množství. Proto odborníci doporučují vynechat kofein několik hodin před spánkem. Obavy vzbuzuje i vliv kávy na osteoporózu. Sama káva sice ke ztrátě kostní hmoty přímo nevede, ale kofein podporuje vylučování vápníku a hořčíku, takže je důležité tyto minerály pravidelně doplňovat. Pokud trpíte srdečními onemocněními, je vhodné pití kávy konzultovat s lékařem — individuální tolerance se může lišit. A také nezapomínejte na hydrataci: kofein lehce odvodňuje, proto je rozumné zapít kávu sklenicí vody.
Káva jako funkční nápoj budoucnosti?
Přes všechny mýty a polopravdy zůstává faktem, že kofein povzbuzuje metabolismus, stimuluje spalování tuků, prospívá srdci a podle epidemiologických studií mírně snižuje riziko některých druhů rakoviny, Parkinsonovy choroby či onemocnění jater. A jak naznačují nejnovější výzkumy, dokonce zasahuje i do epigenetických procesů, čímž se z něj stává jeden z nejzajímavějších funkčních nápojů současnosti.
Na kávu tedy klidně jděte — ale pijte ji s rozumem a s vědomím, že v každém šálku možná popíjíte elixír, jehož síla přesahuje pouhé povzbuzení.
