Strana piva, která v době své největší slávy měla kolem 1300 členů, se opírala především o popularitu svého zakladatele. A není divu – Wlazny je nejen vystudovaným lékařem, ale především frontmanem punkrockové kapely Turbobier, která si za léta existence vydobyla solidní renomé nejen v Rakousku, ale i za jeho hranicemi. V politice se zapsal jako svérázný kandidát, který dokázal do veřejného prostoru vnést satiru, ironii i nečekaně vážná témata – například otázku dostupného bydlení či zdravotní péče, jimž se v kampani věnoval s překvapivou razancí.

Od recese k reálné politice

Bierpartei se zpočátku profilovala jako čistě humorný projekt – už její slogan „Make Austria g’suffa again“ (volná parafráze Trumpova hesla „Make America Great Again“, kde slovo „g’suffa“ odkazuje na pití alkoholu) jasně naznačoval, že jde o politickou recesi. Jenže postupem času se ukázalo, že i s nadsázkou lze dělat politiku, která oslovuje široké vrstvy voličů – a to nejen těch, kteří si do urny odnášeli volební lístek spíše jako recesistické gesto.

Proč to nevyšlo?

Přesto se Bierpartei nikdy nestala skutečným vyzyvatelem zavedených rakouských stran. I když dokázala přitáhnout mladé voliče a nadšence alternativní scény, chyběla jí širší struktura, programová hloubka a především dostatek financí. „Nemůžete vést politickou stranu jen s nadšením a několika pivy,“ řekl Wlazny pro deník Der Standard už po neúspěchu v parlamentních volbách.

Co bude s bývalou Stranou piva dál, zůstává nejasné. Wlazny naznačil, že hodlá pokračovat v jiných formách politického či společenského angažmá. Ať už to bude v rámci občanských iniciativ, kulturní scény nebo třeba nějakého nového politického projektu, jedno je jisté – Marco Pogo se rozhodně nevytrácí. Jen už na něj v příštích volbách nebudou čekat hlasovací lístky, ale spíš opět plné koncertní sály.

Foto: Armin Ademovic, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons