Všichni je pečou, ale nikdo pořádně neví, proč: Podzimní evergreen jménem skořicoví šneci

Skořicoví šneci mají kořeny v severské tradici. Den skořicových šneků, známý ve Švédsku jako Kanelbullens Dag, je každoroční svátek, který připadá na 4. října, v širším kontextu jde ale o oslavy celého podzimního období. Svátek píše svou tradici od roku 1999 a vznikl na popud Švédské rady pro domácí pečení (Hembakningsrådet). Původním cílem bylo oslavit tradici domácího pečení, které má podle severské tradice povahu rodinné záležitosti.

V severských zemích nechybí toto pečivo snad v žádné kavárně nebo restauraci, a vzhledem k jeho oblibě, nejde o jednodenní záležitost, skořicoví šneci tu mají své místo až do poloviny listopadu. Podle průzkumů švédských pekárenských organizací, které sledují prodeje a spotřebu pečiva, se každoročně prodá okolo 7 milionů kusů.

Švédská fika

Den skořicových šneků se často propojuje s tradičním švédským rituálem známým jako fika. Fika je pro severské národy něco jako pro Italy odpolední siesta. Jde o chvíli, kdy se lidé zastaví, odloží práci nebo povinnosti a v klidu si vychutnají kávu, často doplněnou něčím sladkým. V mnoha švédských firmách je fika dokonce oficiální součástí pracovního dne, kdy se zaměstnanci setkávají u kávy, mluví o různých tématech a spojují se jako tým. Tento zvyk prý prokazatelně zlepšuje komunikaci a vztahy mezi kolegy a podporuje příjemnou pracovní atmosféru. „Fika je základem naší firemní kultury,“ vysvětluje švédská HR manažerka Anna Larssonová. „Pomáhá nám, abychom se lépe poznali a v práci cítili dobře. Bez fiky by nám chybělo něco podstatného – neformální prostor, kde můžeme sdílet radosti i starosti, aniž bychom spěchali.“

Fika je také příkladem konceptu lagom – švédského přístupu k životu, který znamená „tak akorát“ nebo „v dokonalé rovnováze. To proto, že nabízí vyvážený přístup k práci a životu – prostor pro pravidelný odpočinek a relaxaci, který má pozitivní vliv na zdraví a pohodu. Švédové věří, že přestávky tohoto typu pomáhají udržet vysokou produktivitu a dobrý mentální stav, což je možná jedním z důvodů, proč je švédská společnost tak často spojována s vysokou kvalitou života.

Rodinné stříbro

„Každá skandinávská domácnost má svůj vlastní recept na skořicové šneky, který se předává z generace na generaci,“ říká šéfkuchařka Linn Anderssonová. Všechny ale pojí společný jmenovatel – žádná z variací se neobejde bez vysoce kvalitních ingrediencí. „Jedním z klíčů úspěchu je kvalitní skořice a čerstvé máslo, které dává šnekům autentickou chuť. Používám skořici výhradně z Cejlonu, která má jemnější a sladší chuť než běžně dostupná varianta,“ říká například švédská šéfkuchařka Helena Lundström.

Typickým základem je pak vždy jemné kynuté těsto, které se připravuje z mouky, cukru, mléka, droždí a špetky soli. Po vykynutí se těsto vyválí, potře rozpuštěným máslem, bohatě posype skořicovým cukrem a zaroluje do tvaru šneka. Před pečením se šneci často potírají vajíčkem, aby získali krásný lesk.

Vývoj a globální adaptace: Variace skořicových šneků po světě

Ačkoliv skořicoví šneci zůstávají symbolem tradiční severské kuchyně, jejich popularita inspirovala řadu zemí. V USA si přivlastnili velmi obdobnou recepturu, která má však výrazně více náplně a je doplněna o polevu ze smetanového sýra. Mohou se přidávat i rozinky, ořechy, jablka nebo čokoláda, což obohacuje chuťovou paletu.

V Dánsku zase patří k oblíbeným variacím tzv. kanelsnegle s jemným dotekem kardamomu, který skořicovým šnekům přihrává více exotický tón. „Přidání kardamomu je jako přidání další vrstvy do textury chuti. Kardamom i skořice mají zahřívací efekt, což dělá šneky perfektním podzimním dezertem,“ dodává dánský pekař Jacob Madsen.