Nadváze a obezitě čelí na světě stále více lidí, což vede k negativním zdravotním důsledkům, jako jsou cukrovka nebo srdeční choroby. Každý rok na nemoci přímo spojené s obezitou zemře až osm milionů lidí. Navzdory těmto alarmujícím statistikám se vládám většiny zemí nedaří prosadit účinná opatření, která by tento nepříznivý trend zastavila.

WHO od roku 2019 pracuje na vytvoření rámce pro efektivní označování potravin a nápojů. Tento rámec, který má být finalizován v příštím roce, má napomoci spotřebitelům při rozhodování o jejich stravovacích volbách. Katrin Engelhardtová z oddělení výživy a bezpečnosti potravin WHO zdůrazňuje, že cílem této iniciativy je podpořit výběr zdravějších variant potravin při nákupu.

Podle WHO jen 43 z 194 členských států má zavedeno povinné nebo dobrovolné značení výživových hodnot na přední straně obalů. Přestože má být toto značení nástrojem k ovlivnění chování spotřebitelů, stále jde o nepříliš rozšířenou praxi.

Takhle tedy ne

Zcela určitě si však nelze brát příklad z Chile, kde používají varovné štítky ve tvaru černého osmiúhelníku, který připomíná stopku. Tento štítek se nachází na přední straně obalu potravin a nápojů a obsahuje jasné varování typu „Alto en“ (v překladu „Vysoký obsah“). Text obvykle informuje spotřebitele o vysokém obsahu cukru, soli, nasycených tuků nebo kalorií. Cílem je zřetelně upozornit na potenciální rizikové složky daného výrobku a pomoci lidem při výběru potravin s nižším zdravotním rizikem. Tato varování jsou považována za poměrně přísná a v mnohých případech za kontraproduktivní.

Lindsey Smithová Taillieová ze Severokarolínské univerzity však podotýká, že mnohé potravinářské společnosti vystupují proti varovným označením. Preferují, aby byly na výrobcích uvedeny pouze nutriční informace, aniž by obsahovaly kontext pro jejich interpretaci. Jako příklad zmiňuje situaci ve Spojených státech, kde jsou taková označení běžná.

I zástupci Mezinárodní aliance výrobců potravin a nápojů (IFBA) vyjadřují nesouhlas s označeními, která by potenciálně stigmatizovala některé produkty. Podle Rocca Renaldiho, šéfa IFBA, jsou výrobky, které mají schválení pro příslušný trh a těší se oblibě spotřebitelů, považovány za bezpečné, a varovné štítky by tak mohly vést k nechtěné „démonizaci“ těchto produktů.

Zavedení systému značení výživových hodnot je klíčovou výzvou pro většinu členských států WHO. Organizace nicméně přiznává, že v současné době není dostatek důkazů, které by jednoznačně určily nejvhodnější typ značení.