Francie je paralyzována strachem. Podle nevládní organizace Agir pour l’environnement se v nejoblíbenějších colových nápojích objevuje hned šest druhů plastů a jejich koncentrace má stoupat v závislosti na tom, kolikrát je nápoj otevřen. Zatímco po prvním otevření láhve byly v nápojích zjištěny čtyři mikroplasty na litr, po dvaceti otevřeních se jejich počet dramaticky zvýšil na 46. Všechny identifikované mikroplastové částice byly menší než 500 mikrometrů (µm), většina dokonce menší než 100 µm. Toto zjištění má navazovat na studii z roku 2023, o které referovalo Science Daily, a podle které se v balených vodách objevuje od 14 do 56 částic na litr. Jde přitom o polyethyleny a polyethylentereftaláty, u kterých ještě nejsou dost důkladně prozkoumány vlivy na lidský organismus.

Zbytečné haló

Z tohoto důvodu budou mikročástice předmětem dalších vědeckých prací. Nutno však podotknout, že nelze kategoricky určit, že vody nebo limonády představují jejich hlavní nebezpečný zdroj. Mikroplasty se dostávají i do jiných potravin – během výroby, balení i skladování. Některé zdroje sice naznačují, že mohou být nositeli chemikálií, jako jsou bisfenoly a ftaláty, u kterých jsou prokázané negativní vlivy na hormonální poruchy anebo srdeční onemocnění, nicméně jde často o hru aktivistických organizací, které mají vyvolávání neopodstatněné paniky snad v provozním řádu.

Raději nedýchat

A propos. Je dokázáno, že mnohonásobně více mikroplastů se vyskytuje ve vzduchu. Aby byl člověk tedy chráněn, musel by zákonitě přestat i dýchat. Určité množství mikročástic obsahuje i voda. Podle všech dosud známých poznatků pro člověka žádné riziko z konzumace pitné vody „obohacené“ mikroplasty nehrozí.

Mikroplasty v lidském těle mohou nést rizika, zejména kvůli přenosu toxických látek a možné fyzické reakci tkání na jejich přítomnost, ale konkrétní zdravotní dopady jsou stále předmětem výzkumu.

„Zdůrazňuje to nejen SZÚ, ale přiznat to museli i vědci z vídeňské Lékařské univerzity a rakouské agentury pro ochranu životního prostředí, kteří publikovali zprávu, že objevili mikroplasty ve vzorcích stolice několik (osmi!) zkoumaných lidí,“ podotýká k věci analytik Petr Havel, který zároveň připomíná: „Kdyby nám vytekla z kohoutku krystalicky čistá, ničím nekontaminovaná voda, můžeme následně popíjet v čaji, kávě, i v samotné, chvíli odstáté vodě, desítky mikroplastů poté, co si před napitím svlékneme svetr. Nemluvě o prachových částicích, které kolem nás poletují neustále. Nejčastějším primárním zdrojem mikroplastů je přitom právě syntetické oblečení, a dále otěr pneumatik při provozu motorových vozidel, nátěry, rozklad makroplastů a kosmetika. Jde ale o tak nepatrné množství, že se v současné době ani podle SZÚ nevyplatí tyto částice sledovat.“