Díky aplikaci se pěstitelům dostane cenných informací o efektivním zavlažování konkrétní chmelnice. „Výzkum probíhá na šesti farmách a pracujeme s množstvím dat z veřejných zdrojů. Umělá inteligence určuje optimální zavlažovací potřeby pro konkrétní lokality. V případě nedostatku vody, což se týká až 80 % pěstitelů, aplikace spočítá potřebné množství vody,“ dodal Tučník.
Zájem o tuto aplikaci neomezuje hranice České republiky; jde o první svého druhu, který se zaměřuje na chmel. Přestože chmel není masivně významnou plodinou, investice do projektu dosáhly 17 milionů Kč, přičemž Microsoft podpořil počáteční fázi téměř pěti miliony korun. V současnosti již financování zajišťuje výhradně Plzeňský Prazdroj.
Jak upozorňuje Jiří Smetana ze žatecké firmy Arix, chmel, pěstovaný v Česku po více než tisíc let, je stále více ovlivňován klimatickými změnami a lokálními srážkami. Česká republika patří mezi světové lídry v produkci a exportu chmele, přičemž se pěstuje na 5000 hektarech, z nichž více než 80 % tvoří Žatecký poloraný červeňák, klíčová surovina pro plzeňské ležáky. V loňském roce Plzeňský Prazdroj zakoupil přibližně 880 tun chmele, což představuje zhruba 15 % české produkce.