Právě na to poukazuje Potravinářská komora ČR (PK ČR). Jak totiž uvádí mluvčí PK ČR Marek Zemánek, prezentují se v praxi privátní značky stále více jako značkové výrobky, které obchodní řetězce nabízí za trvale nízkou cenu. „Jsou proto velkým lákadlem pro české zákazníky. Ve skutečnosti jimi obchodní řetězce ale svým způsobem diskriminují tradiční značkové produkty od českých dodavatelů. Na ně dávají větší obchodní přirážku a zvýhodňují tak své privátní značky. Složení obou výrobků je však ve většině případů zcela totožné,“ konstatuje Zemánek. Rizikem pak podle potravinářské komory je, že privátní výrobky mohou vytlačit z trhu zavedené české značky.

Nutnost trhu?

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáše Prouzy ale prodej privátních značek pomáhá i samotným potravinářům. Jen v loňském roce dosáhla hodnota exportu privátních značek vyrobených v ČR 20 miliard korun. Výhodou pro potravinářské výrobce je v tomto případě i skutečnost, že s nimi řetězce uzavírají na dodávky privátních značek dlouhodobé (3 až 5 let trvající) smlouvy, což jim zajišťuje stabilitu odbytu. Tyto produkty přitom míří jak do zemí EU, tak do Velké Británie, a dokonce i do USA, což umožňuje souběžná existence příslušných maloobchodních sítí na tuzemském trhu a zemích, kam se výrobky vyváží. Největší zájem je podle Prouzy o maso, trvanlivé potraviny, tuzemské sladkovodní ryby nebo přípravky na pečení.

Výhoda pro spotřebitele

Podle NIQ jsou přitom potraviny privátních značek v průměru o 23 procent levnější než značkové potraviny, a také proto o ně roste mezi spotřebiteli zájem. Ti již navíc nevnímají privátní značky jako podřadné zboží, podle 78 procent z nich jsou kvalitou se značkovými produkty srovnatelné a podle 13 procent dokonce lepší. Naopak 17 procent spotřebitelů má stále pochybnosti o kvalitě a 19 procentům spotřebitelů vadí nejasný původ „privátek“.

V ČR činí aktuálně podíl privátních značek na trhu 27 procent, v EU je to v průměru 36 procent. Průměr EU zvyšují zejména země na západ od ČR, v nichž se pohybuje podíl privátních značek kolem 40 procent, nejvíce ve Švýcarsku (52 procent). Naopak v zemích střední a východní Evropy je jejich podíl nižší, v sousedním Polsku například 19 procent. Lze tak očekávat, že podíl těchto produktů v ČR ještě dále poroste, mimo jiné také proto, že mladá generace na zavedených značkách podle Prouzy nijak nelpí.

Přispívají k tomu ale i samotné řetězce. „Od mnoha našich členů víme, že některé řetězce snižují objednávky značkových výrobků ve prospěch privátních značek,“ podotýká Zemánek. Potravinářská komora navíc podle něj ví o případech, kdy řetězec podmiňuje odběr značkového výrobku výrobou privátních značek.