Klostermannovy příběhy zobrazuji venkovské obyvatelstvo, které většinou pocházelo z německých komunit, jež na Šumavu přicházely už ve středověku, a to na základě dohody mezi českými panovníky a římsko-německými císaři. Tito obyvatelé byli odborníky na život v drsných horských podmínkách, kde se jídlo stávalo nejen nutností, ale i způsobem, jak se udržet při životě.

Polévková „velmoc“

Život na Šumavě byl tvrdý a jídlo na něj muselo být jednoduché, přístupné a dostupné z toho, co příroda nabízela. Každý rok přinášel nové výzvy – v létě rostly brambory, obiloviny a zelenina, v zimě byla základní stravou zvěřina a houby. Typickými jídly, které se na Šumavě připravovaly, byly polévky – zejména houbová, která čerpala ze surovin, jež lesy nabízely, a pokrmy jako bramborové placky nebo jídla z kysaného zelí, luštěnin a obilovin, jež obohacovaly jídelníček i v těch nejtěžších obdobích. Tato strava nejen že dobře zasytí, ale měla v sobě i kus tradice, která se dnes odráží v některých oblastech šumavské kuchyně.

 

Recepty
Kuřecí polévka, jak ji neznáte: Takhle ji dělají v Itálii, Vietnamu a Anglii
Kuřecí polévka, jak ji neznáte: Takhle ji dělají v Itálii, Vietnamu a Anglii

Zdejší pokrmy byly jednoduché, ale o to chutnější. Typickým příkladem je šumavská kulajda – vydatná polévka, která, ačkoliv se v ní dnes může objevit smetana nebo kopr, v minulosti sloužila jako způsob, jak využít vše, co místní lesy a zahrady nabízely. K dalším oblíbeným jídlům patří borůvkové knedlíky, které byly součástí sladké části stravy a stále se nacházejí na jídelních lístcích restaurací ve šumavském regionu.

Jídlo na Šumavě tedy nebylo jen o přežití. Bylo to odrazem tvrdé práce, úcty k přírodě a ke komunitě. Jako součást každodenního života se jídlo stalo symbolem nejen praktického přístupu k životu, ale i lásky k tomu, co příroda nabízí. Jako dnes, i tehdy byly pokrmy z jednoduchých surovin, které pro místní obyvatele znamenaly nejen chuť, ale i zpomalení tempa dne, chvíli pro společné sdílení.

 

Šumavská kulajda, po které se zapráší

Budete potřebovat:

  • 500 g čerstvých hub (ideálně hříbky, ale mohou být i jiné lesní houby)
  • 5 středních brambor
  • 1 střední cibule
  • 2 stroužky česneku
  • 1 l zeleninového vývaru
  • 2 lžíce másla
  • 2 lžíce hladké mouky
  • 150 ml smetany (ideálně 30 %)
  • 1-2 lžíce octa (podle chuti)
  • čerstvý kopr (1–2 lžíce nasekaný)
  • sůl a pepř (podle chuti)
  • 1 bobkový list
  • 1 kulička nového koření (volitelné)
  • 1-2 vejce (na dochucení)

Postup:

  1. Příprava hub a zeleniny: Houby dobře očistíme a nakrájíme na menší kousky. Brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky. Cibuli a česnek nasekáme na jemno.
  2. Smažení: V hrnci rozpustíme máslo a orestujeme na něm cibuli a česnek do sklovita. Poté přidáme houby a chvíli je orestujeme, aby pustily vodu a zlatavě se opekly. Přidáme bobkový list a nového koření, které můžeme na chvíli opéct, aby se uvolnila jejich vůně.
  3. Vaření polévky: Do hrnce přilijeme zeleninový vývar a přivedeme k varu. Jakmile vývar začne vařit, přidáme nakrájené brambory. Polévku vaříme, dokud brambory nezměknou (asi 15–20 minut).
  4. Zahuštění: V malém hrnci si připravíme jíšku. Na rozpáleném másle orestujeme mouku do zlatova, pak přidáme trošku vývaru z polévky, aby se mouka spojila. Tuto jíšku pak přidáme do polévky a důkladně promícháme. Vaříme ještě 5–10 minut, aby se polévka zahustila.
  5. Dokončení: Když je polévka dostatečně hustá, přilijeme smetanu, dochutíme solí, pepřem a octem podle chuti. Nakonec přidáme nasekaný kopr, který dodá kulajdě nezaměnitelnou chuť.
  6. Vaječný „dotek“: Pokud chcete polévku ještě více zjemnit, můžete do ní přidat vejce. Jednoduše rozšlehejte 1-2 vejce a pomalu je vlévejte do horké polévky, aby se „srazily“ a vytvořily jemné kousky. Tento krok je však volitelný, a kulajda bez vejce je také výborná.
  7. Podávání: Kulajdu podáváme horkou, ideálně s čerstvým chlebem nebo křupavými bramborovými plackami. Pokud máte rádi, můžete na vrch polévky přidat ještě trochu čerstvého kopru na ozdobu.