Na rozdíl od běžného odpadu, který lze eventuelně snadno sbírat, jsou žvýkačky obzvlášť náročné na odstranění – jednoduše protože se lepí. Jejich likvidace je spojena s poměrně překvapivou finanční náročností. Udává se, že velké metropole, jako je například Londýn, vynaloží na jejich úklid až dva miliony liber ročně. V přepočtu jde bezmála o 60 milionů korun. A to se nedostane rozhodně na všechna místa, žvýkačky se odstraňují především v pěších zónách města nebo jejich historických centrech. Místa, která se ale nedostanou na tuto mapu, si na zmizení žvýkačky počkají. Podle studie Environmental Protection Agency (EPA) i pět let. To je totiž průměrná doba, během které se žvýkačka beze zbytku rozloží.

Kromě estetických a hygienických dopadů mohou žvýkačky vyhozené do volné přírody představovat vážné nebezpečí pro zvířata. Výzkum provedený organizací World Wildlife Fund (WWF) zjistil, že zvlášť malí ptáci a jiná zvířata často zaměňují žvýkačky za potravu. Následky bývají dost často fatální a přispívají k mortalitě, žvýkačky prokazatelně ucpávají trávicí trakt zvířat, v jehož důsledku hynou.

Pokuta přes deset tisíc

Otázkou zůstává, jak z toho ven. Nejjednodušším řešením problému je samozřejmě přimět spotřebitele nad změnou chování. To se však v mnoha státech neobejde bez restrikcí. Některé státy proto zavádějí přísné penalizace, v USA je například uzákoněná pokuta. Její výše se mění, průměrně ale koreluje s částkou 500 dolarů. Česká legislativa se těmto opatřením zatím vyhýbá, ale stále více odborníků upozorňuje na nutnost zavedení podobných pravidel i u nás.

Dalším řešením je zvyšování povědomí mezi veřejností. V některých evropských městech, jako je Amsterdam, byla zahájena osvěta zaměřená na problematiku žvýkaček jako ekologického znečišťovatele. Slogan „Žvýkej odpovědně, odhazuj správně“ se stal součástí kampaní zaměřených na snížení počtu odhozených žvýkaček.

Poplatek za nezodpovědnost

V zemích EU je tato problematika řešena i v rámci poplatků za littering, které se vztahují na všechny výrobce používající jednorázové plasty – tzv.  SUP – Single-Use Plastics Directive a zahrnuje i odpovědnost výrobců žvýkaček. Přestože žvýkačky nejsou plastem na jedno použití v tradičním smyslu, obsahují syntetické polymery. Tento přístup má za cíl nejen zajistit financování úklidu, ale také motivovat výrobce k vývoji udržitelnějších alternativ, například biodegradabilních žvýkaček.