Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který připomíná smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Spolu s tím s Velikonoci slavíme i příchod jara, zrod nového života a celkové probuzení přírody. Naše lokální zvyky spojené s Velikonocemi má většina z nás v malíčku, jak se ale svátky slaví v okolních zemích a zbytku světa?

Zajímavá je norská tradice „velikonočního zločinu“, kde k Velikonocím patří čtení a sledování detektivek – zkrátka severské země tak, jak je známe z knih. Na Bermudách o Velikonocích vyrábějí a pouští draky a ve francouzském městě Haux zase každý rok vyrobí obří omeletu z více než 5 000 vajec. Oslavy Velikonoc jsou prostě pestré stejně jako kraslice a stužky na pomlázce a zvyky se prolínají napříč zeměmi.

Například oblíbený lov čokoládových vajíček na zahradách a v parcích už se zabydlel i u nás. „Řada lidí netráví Velikonoce doma, ale třeba v klidu na chatě – a aby děti nepřišly o koledu, připravují jim právě hledání odměn v podobě čokoládových vajíček. Oblíbené jsou také ořechy, ovoce v čokoládě nebo drobné hračky, které na rozdíl od klasických vajec vydrží i zahradní ‚schovávačku‘,“ vysvětluje Petra Stráňavová, specialistka na trvanlivé potraviny z online supermarketu Košík.cz.

Dnes si utrhněte kočičky, zítra upečte

Svatý týden (známý také pašijový) rekapituluje poslední dny Ježíše na zemi a jeho smrt a vzkříšení. Letos začíná v neděli 13. dubna. Květná neděle připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zdobení domů palmovými větvemi. U nás se pojí se zvykem si domů utrhnout kočičky, které mají také ochrannou symboliku. Bílá sobota se tradičně nese ve znamení posledních příprav domácnosti, úklidu, barvení vajíček a pletení pomlázek, ale hlavně přípravě svátečních jídel – peče se beránek i mazanec i jarní nádivka.

Velikonoční neděle oslavuje Kristovo vzkříšení a patří k ní bohatá velikonoční tabule. Kromě beránka a mazance nechybí ani mladé maso jako jehněčí nebo kůzlečí, různé nádivky i polévky. Zkrátka bohatá tabule, kde se nezříkáme ničeho.

Velikonoční tradice začínají u dobrého jídla

Pučálka – staročeská klasika, která má duši i vlákninu

Nečekejte žádnou složitost. Tohle je jídlo, které znaly už naše prababičky – a možná právě proto je tak osvěžující v dnešní době plné sofistikovaných pokrmů, které potřebují 12 surovin, 3 spotřebiče a dvě dávky trpělivosti.

Budete potřebovat:

  • 200 g sušeného žlutého hrachu

  • 1 lžičku soli

  • 2 lžíce másla nebo sádla

  • 1 lžičku kmínu nebo majoránky (na slano)

  • 1 lžíci medu (pro sladkou verzi)

Postup: Hrách namočte na noc. Slijte a rozprostřete na vlhkou utěrku, kde ho necháte dva dny klíčit – pravidelně ho proplachujte, aby nechytil plíseň. Až pustí klíček, osmahněte ho na másle, dochuťte solí a bylinkami – nebo medem, pokud ho chcete jako dezertní chuťovku. Výsledek? Lehké, výživné a podmanivě jednoduché.

Pečený pstruh s jarními bylinkami – když se ryba převlékne do jara

Pro všechny, kdo už mají dost hutných omáček a knedlíků. Tento recept vás odvede na břehy horských potoků, aniž byste opustili kuchyni. A přitom to nezabere víc než půl hodiny.

Na dva pstruhy potřebujete:

  • 2 čerstvé pstruhy

  • 2 lžíce másla

  • 100 ml bílého vína

  • 2 stroužky česneku

  • citron

  • sůl, pepř

  • svazek čerstvých bylinek (petržel, tymián, libeček – co dům dá)

Postup: Pstruhy očistěte a osolte. Máslo smíchejte s nasekanými bylinkami a česnekem, směsí potřete vnitřek ryb. Přidejte plátky citronu, zakápněte vínem a pečte asi 20 minut při 180 °C. Podávejte s vařenými bramborami nebo lehkým jarním salátem. Nebo jen tak – s bílým vínem, které vám zbylo.

Kopřivová polévka – zelený detox přímo ze záhonku

Říká se, že kdo sní kopřivy na jaře, toho obejde chřipka obloukem. A i kdyby ne, kopřivová polévka vás postaví na nohy. Není jen zdravá – je i elegantní, krémová a plná chuti jara.

Na hrnec polévky si připravte:

  • 200 g mladých kopřiv (nebo jeden pořádný cedník)

  • 1 l zeleninového vývaru

  • 2 brambory

  • 1 cibuli

  • 1 lžíci másla

  • 100 ml smetany ke šlehání

  • sůl, pepř, špetku muškátového oříšku

Postup: Na másle osmahněte cibuli, přidejte brambory, zalijte vývarem a vařte asi 15 minut. Přidejte spařené kopřivy, krátce povařte a rozmixujte dohladka. Nakonec dochuťte a přidejte smetanu. Výsledná chuť? Jako by vám jaro zaklepalo na dveře.

Velikonoce bez těchto tradičních jídel by byly jen poloviční. Ať už se rozhodnete pro klasiku, nebo moderní twist na velikonoční stůl, vždy pamatujte, že klíčem k nezapomenutelnému pohoštění je nejen recept, ale také atmosféra, kterou kolem něj vytvoříte.

Zdroj: Autorský text, tiskové materiály Košík

Foto: vše Shutterstock